Arabština
Arabština je nadregionální forma jazyka, který je používán v písemné formě a také, převážně ve spisovné hovorové komunikaci, osobami hovořícími arabskými dialekty od Maroka až po Irák.
Jako mateřština slouží cca 150 milionům obyvatel, a jako druhotný jazyk několika dalším milionům.

Bulharština
hovoří jí asi osm milionů obyvatel Bulharska, částí Řecka, Turecka, Rumunska a Ukrajiny.
Bulharština je úzce příbuzná s makedonštinou a používá kyrilické písmo.



Čínština

Čínština je jazyk čínského lidu (Han), největší etnické skupiny Číny, a to jak v Čínské lidové republice, tak i na Tchaj-vanu. Z více než jedné miliardy Číňanů mluví čínsky kolem 95 procent.
Čínština je také komunikační jazyk velkých imigračních obcí v Jihovýchodní Asii, Severní a Jižní Americe a na Havaji. Tento jazyk vykazuje více mluvících než každý jiný světový jazyk

Hovorová čínština zahrnuje mnoho dialektů, které mohou být shrnuty do sedmi hlavních skupin.Tyto dialekty vykazují tak velké rozdíly, že osoby hovořící rozdílnými dialekty se mezi sebou nemohou dohovořit. Rozdíly ve výslovnosti a slovní zásobě jednotlivých dialektů jsou srovnatelné s rozdíly  jednotlivých románských jazyků.



Dánština

hovoří jí kolem šesti milionů obyvatel.
Je blízce příbuzná švédštině.

Angličtina
anglický jazyk je používán ve Velké Británii, v USA, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Jižní Africe a mnoha četných zemích jako hlavní komunikační prostředek. V mnoha zemích společenství států bývalého britského impéria je angličtina úředním jazykem, kterému zde rozumí, a který zde používá skoro každý občan.

Anglicky se hovoří ve více světadílech než každým jiným jazykem, a je po čínštině jazyk s největším počtem hovořících. Současně je to nejrozšířenější druhotný respektive cizí jazyk.

Finština
nebo „Suomi“ je jazyk, kterým hovoří asi pět milionů obyvatel Finska, částí Švédska a Ruska. Druhým úředním jazykem Finska je švédština.
Finština patří mezi uralské jazyky a hovorově je dokonce příbuzná maďarštině.

Vlámština
Je regionální dialekt holandštiny. Hovoří se jí v částech Belgie, v západních a východních Flandrech, na severu Francie nebo holandské enklávě Zeeuws-Flander. Tento jazyk obsahuje mnoho přejatých slov z francouzštiny.

Jako spisovný jazyk je používán holandský spisovný jazyk A. B. N. (Algemeen Beschaafd Nederlands).

Francouzština
patří mezi románské jazyky a kromě obyvatel Francie ji používají i obyvatelé částí Belgie, francouzského kantonu Švýcarska, Lucemburku, Monaka, italského Aosta údolí a dřívějších francouzských kolonií.

Řečtina
Tímto jazykem dnes hovoří asi deset milionů obyvatel Řecka, částí Bulharska, bývalých Sovětských republik, Itálie a Rumunska.

Spisovný jazyk je složen z 24 písmen řecké abecedy.

Italština
hovoří jí cca 66 milionů obyvatel – na italském poloostrově, v jižním Švýcarsku, na Sicílii, Sardinii a na francouzské Korsice.

Japonština
používá ji asi 127 milionů Japonců, a na Havaji a v Severní a Jižní Americe (především v Brazílii) žijící Japonci.

Chorvatština, Makedonština, Srbština, Slovinština
Toto jsou čtyři jazyky bývalé Jugoslávie.
Přestože jsou srbština a chorvatština zpravidla považovány za identické jazyky, existují mezi nimi malé rozdíly ve slovní zásobě, gramatice a přízvuku. Srbové (zpravidla ortodoxní) používají kyrilickou abecedu s dodatečnými znaménky, Chorvati (katoličtí) latinku.

Holandština
používají jí obyvatelé Holandska, holandských zámořských oblastí, severní části Belgie a severní části francouzského departmentu Sever v blízkosti Belgie. V Belgii a Francii je tento jazyk většinou nazýván Vlámština.

V západních zemích se oficiálně používá výraz nizozemština, často je však nazýván holandštinou, což je iritující, jelikož holandština je též označení severních nizozemských dialektů.
Kapholandština nebo Afrikaans, jazyk, kterým se hovoří v Jižní Africe, je varianta holandštiny a dnes je považována za samostatný jazyk.

Norština
hovoří jí asi 4,5 milionů obyvatel Norska.

Perština
- také Farsi – je úřední řeč v Iránu (dříve Persie). Používá ji asi 37 milionů obyvatel Iránu a přibližně pět milionů obyvatel Afghánistánu, jakož i, ve starší formě, obyvatelé Tádžikistánu a pohoří Pamíru.
Moderní Perština je psána arabským písmem.

Polština
je zemský jazyk Polska s přibližně 42 miliony obyvatel. Kromě toho je mateřskou řečí asi deseti milionů obyvatel USA, Ruska a dalších států bývalého Sovětského svazu, Kanady, Německa a Francie.

Portugalština
není úřední řečí jenom v Portugalsku, ale i v Brazílii, Angole a dalších oblastech rozšíření.

Brazilská portugalština je, přísně vzato, dialekt portugalštiny, který vykazuje zvláštnosti ve slovní zásobě, výslovnosti a větné skladbě. Poměr brazilské k v Portugalsku mluvené portugalštině je srovnatelný s poměrem mezi americkou a britskou Angličtinou.

Rumunština
tak zvanou Dako rumunštinou, vlastní rumunštinou, hovoří asi 22 milionů obyvatel Rumunska, jakož i částí Srbska a Černé Hory, Slovinska, Bosenska, Makedonie, Bulharska a Maďarska.
Vedle toho existují tři varianty, kterými ale hovoří vždy jen několik statisíc obyvatel různých národů na Balkáně.

Ruština
hovoří jí asi 144 milionů obyvatel na území bývalého SSSR.
Ruština se i nadále používá jako druhotný jazyk v bývalých sovětských republikách. Je to jeden z pěti oficiálních jazyků Společnosti Nezávislých států (GUS).
Písemná forma ruštiny je v kyrilické abecedě

Švédština
je jazyk švédského státu a druhý úřední a školský jazyk Finska. Používá jí kolem devíti milionů obyvatel.

Srbochorvatština
chorvatština a srbština jsou zpravidla vnímány jako jeden jazyk, srbochorvatština.
Od rozpadu Jugoslávie a nezávislosti Chorvatska (1991) mluvíme z politických důvodů o srbském a chorvatském jazyce. Chorvatština, v protikladu k srbštině, používá v písemném projevu latinská písmenka.

Slovenština
Hovoří jí přes 5 milionů Slováků na Slovensku a asi milion emigrantů v Severní Americe. Menší skupiny hovořící tímto jazykem jsou dnes ještě v Maďarsku, Rumunsku, Srbsku, Čechách, Kanadě a USA.
Slovenština patří, zrovna tak jako čeština, polština a srbština, k západním slovanským jazykům.

Slovinština
je úřední jazyk nezávislé Slovinské republiky a používá ji cca 2,1 milion obyvatel Slovinska, jakož i menšinové skupiny v Itálii, Rakousku a Maďarsku.

Používá, v protikladu k mnoha jiným slovanským jazykům, latinskou abecedu s vlastními zvláštními znaménky.

Španělština
je mateřskou řečí cca 300 milionů obyvatel především Iberského poloostrova, Latinské Ameriky a států v Karibském moři a zařazuje se tím mezi nejrozšířenější jazyky světa.

Čeština
používá jí většina obyvatel České republiky a psána je latinkou.

Jak Češi tak i Slováci používali do poloviny 19. století českou formu psaného jazyka. V dnešním použití vykazují oba jazyky jenom nepatrné fonetické a syntaktické rozdíly.

Turečtina
je úřední řečí Turecka a hovoří jí celkem skoro 68 milionů obyvatel, turecká menšina Kypru, Balkánu, Centrální Asie a Blízkého Východu, jakož i Turci, kteří jsou za prací v západní Evropě.

Maďarština
- také „Magyarský jazyk“ – je používána asi 10,5 miliony obyvatel Maďarska, 1,8 miliony Rumunska, 600 000 Slovenska, 400 000 Srbska, 160 000 Ukrajiny a 12 000 Rakouska.

Ukrajinština
- také „Ruthenština“ – je používána na Ukrajině, v částech Polska, Slovenska a Rumunska, jakož i skupinami obyvatel  USA, Kanady, Argentiny, Brazílie a Austrálie.
Psaná forma jazyka je v kyrilickém písmu.

Vietnamština
- také „Annameština“ – je úřední řečí cca 80 milionů obyvatel Vietnamu.

Zrovna tak jako čínština nebo thajština je vietnamština jazyk přízvukový. Znamená to, že foneticky skoro stejná slova se liší pouze příslušným přízvukem na hlásku.
 


 



Zaměstnání

Kontakt
Tiráž


JABRO GmbH & Co. KG
Joh.-Kuhlo-Str. 10
D-33330 Gütersloh

Tel.: [+49] 0 52 41 - 90 20 0
Fax: [+49] 0 52 41 - 90 20 41

e-Mail: post@jabro.de




zertifiziert nach
DIN EN 15038:2006







    About Us     Services     References     Software     Offers     Invoicing

  (c) 2008 Jabro GmbH & Co. KG